Už více něž rok mohou pedagogové při hodinách občanské výchovy využívat experimentální projekt DigiHavel. Jedná se o prvního digitálního člověka – umělou inteligenci – využívanou ve výuce na českých školách. Cílem je modernizovat české školství, učit děti přemýšlet, klást otázky a ověřovat fakta a především vzdělávat žáky o svobodě, demokracii a lidských právech.

DigiHavel je experimentální aplikace, která se neustále vyvíjí a v současné chvíli běží úspěšně na zhruba 200 školách.DigiHavel je vyvinut tak, aby uměl hovořit o tématech demokracie, totalita a lidská práva. Jeho smyslem je především udělat pro děti výuku zábavnější a hravější a vtáhnout děti do tématiky.

DigiHavel je digitální člověk inspirovaný prezidentem Václavem Havlem. Nejedná se o chatbota ale umělou inteligenci, se kterou si žáci během výuky občanské výchovy pomocí okna povídají. Díky projektu DigiHavel se děti učí také kritickému myšlení a práci s informacemi z různých zdrojů, tedy i s těmi zavádějícími. “Tři výukové bloky jsou připraveny hravou a interaktivní formou, mají být zábavou a zážitkem, kdy žáci hodinu spoluvytváří a nejsou jen pasivními příjemci informací. Navíc získávají schopnosti a dovednosti, které využijí ve svém osobním i pracovním životě,” říká autorka projektu Alena Reslová z projektu Odpovědné občanství.

Jedná se o vůbec první širší využití umělé inteligence prostřednictvím digitální osoby na českých školách. Výuka pomocí programu DigiHavel je vhodná pro 2. stupeň ZŠ, víceletá gymnázia a střední školy. DigiHavel pomáhá pochopit žákům význam hodnot jako jsou demokracie, právní stát a lidská práva pro zdravé fungování společnosti. “Občanská výchova je důležitý předmět, který si společnost nemůže dovolit podceňovat, přestože se to na školách mnohdy děje. Během pandemie covidu19 šla výuka občanky stranou, učila se dva roky omezeně nebo dokonce vůbec. Občankáři si často stěžují, že jim chybí kvalitní materiály do výuky.“ dodává Reslová.

Tři tematické vyučující bloky obsahují celkem devět různých aktivit a jsou založené na moderních didaktických principech, které byly vypracovány s odborníky z Pedagogické fakulty Masarykovi univerzity. Nejedná se jen o práci s tabletem, mobilem či počítačem, ale živou komunikaci a debaty v malých i větších skupinkách, pohyb po třídě, práci s představivostí a kreativitou. To vše vychází z moderních poznatků o tom, jak funguje lidská paměť a procesy učení. „Umělá inteligence DigiHavel učitele nenahrazuje, ale pomáhá zvýšit zájem žáků, dělá hodinu interaktivní a rozvijí digitální kompetence dětí,“ říká Radim Štěrba z Katedry občanské výchovy Pedagogické fakulty Masarykovy Univerzity v Brně.

Kluci a holky se stávají spolutvůrci hodiny. A DigiHavel jim v tom pomáhá různým způsobem – jednou jako rádce při přípravě argumentů, jindy třeba jako inspirativní osobnost pro rozhovor. V prvních dvou lekcích žáci objevují demokracii a její význam na příkladu lidských práv, učí se tvořit a obhajovat argumenty, přemýšlejí, co pro ně demokracie znamená. Ve třetím bloku pak v roli novináře vedou rozhovor s DigiHavlem, kladou otázky, které si společně formulují.

Žáci tak rozvíjejí občanské kompetence, které byl měl odpovědný občan mít – získají informace, ty si ověří, propojí a dají do kontextu, na základě čehož si vytvoří názor a podle toho pak jednají. “Vytvářet DigiHavla je mimořádně komplexní a složitá úloha. K implementaci používáme řadu programovacích jazyků, knihoven, API i tisíce řádků vlastního kódu. Permanentně sledujeme oblast světového výzkumu v umělé inteligenci a integrujeme ta nejlepší dostupná řešení, tam, kde ještě neexistují, objevujeme vlastní. Když jsme projekt na vybraných školách pilotovali, byli jsme při kontrole dat mile překvapeni zjištěním, že si žáci po večerech a mimo výuku sami zkouší s DigiHavlem chatovat,“ říká tvůrce DigiHavla vývojář Jan Tyl.

DigiHavel je společným projektem Konrad-Adenauer-Stiftung, Alpha Industries
a Katedry občanské výchovy Pedagogické Fakulty Masarykovy Univerzity, zastřešený pod hlavičkou projektu Odpovědné občanství. Za pomoc s přípravou projektu patří poděkování panu Michaelu Žantovskému a Knihovně Václava Havla.